|
|
Výzkumné trendy ve výuce buněčné biologie
Horníček, Jan ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Buněčná biologie je vědním oborem, který přináší koncepty, jejichž znalost je základním předpokladem k pochopení zákonitostí života. Zaměřuje na studium buněk jako základních stavebních a funkčních jednotek všech organismů. Z tohoto důvodu se tato bakalářská práce zaměřila na články, které analyzují didaktiku buněčné biologie a byly zveřejněny v databázi Web of Science v letech 2018 až 2022. Celkem bylo získáno 53 článků. 28 z nich však bylo odbornými texty, které se nevztahovaly ke vzdělávání. Celkem bylo do dalšího posuzování zahrnuto 25 článků, které se zabývají didaktikou buněčné biologie. Hlavními tématy článků byly výukové metody, miskoncepce v buněčné biologii, laboratorní metody a postupy, vizualizace témat z buněčné biologie, alternativní klasifikační systémy, distanční výuka, pojmové mapy, badatelsky zaměřená výuka, hraní rolí a témata z buněčné biologie projektované do praxe. Hlavním závěrem je skutečnost, že se články primárně zaměřují na terciální stupeň vzdělávání. Pouze okrajově se 2 z článků zmiňují o výuce v sekundárním stupni vzdělávání. Miskoncepce nejsou zastoupeny ve velkém počtu a skutečně nové výukové metody zastoupeny nejsou. Bylo by vhodné rozšířit databázi odborných textů z tohoto tématu i na jiné databáze než je Web of Science a porovnat výuku buněčné biologie v...
|
|
|
Pentózy jako zdroje energie Mastigamoeba balamuthi
Novotná, Monika ; Verner, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent)
Mastigamoeba balamuthi je volně žijící améba, sesterská skupina jednoho z nejrozšířenějších původců parazitárních onemocnění Entamoeba histolytica. Během svého života může M. balamuthi využívat k produkci ATP nejméně čtyři různé zdroje energie. Kromě glukózy, standardního kultivačního zdroje energie, může améba využívat pentózy xylózu a arabinózu a také aminokyselinu L-arginin. Tato práce posuzuje preferovaný zdroj energie améby na základě morfologických a fyziologických vlastností, jako je růst a velikost buněk, pohyblivost, počet jader a koncové metabolické produkty. Po vyhodnocení statisticky významných rozdílů se došlo k závěru, že glukóza se zdá být méně preferovaným zdrojem energie než pentózy. Proto bylo navrženo nahradit v kultivačním médiu M. balamuthi všeobecně používanou hexózu preferovanou xylózou.
|
|
|
Tvorba autorské didaktické hry "Cesta do nitra buňky"
Strachotová, Tereza ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Chlebounová, Irena (oponent)
Buněčná biologie je rychle se rozvíjející složitý vědní obor, s jehož základy přichází do styku žáci na druhém stupni základní školy často již v šesté třídě. Z důvodu náročnosti bývá učivo zestručňováno, což může být pro žáky matoucí v pozdějších letech. Jelikož je učivo abstraktní, mnohým žákům činí jeho pochopení problémy. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit didaktickou stolní hru zaměřenou na stavbu živočišné buňky, která poslouží jako materiál pro výuku primárně v 6. ročníku základní školy. Hra byla postupně upravována tak, aby co nejlépe pomáhala naplnit stanovené didaktické cíle hry: žák přiřadí k buněčným organelám jejich funkce, žák shledá proběhlou učební aktivitu zábavnou, žák spolupracuje s ostatními na řešení určitého problému a pomáhá dospět ke společnému cíli. Prostřednictvím hry se žáci seznámí se stavbou buňky v širším měřítku, než jak tomu běžně na základních školách bývá. Spolupracují ve skupině, putují buňkou a sbírají stavební materiály, za které získávají kartičky s organelami. Při hraní hry zjistí, že buňka obsahuje velké množství částí, z nichž má každá v životě buňky svou jasnou úlohu. Žáci se blíže seznámí se stavbou a funkcí následujících organel: cytoplasmatická membrána, mitochondrie, lysozom, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, ribozom, cytoskelet, jádro....
|
|
|
Analýza tématu buněčná biologie v českých učebnicích přírodopisu
Zupko, Jakub ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Buněčná biologie je dynamicky se rozvíjející, ale také složitý a abstraktní vědní obor. Proto je klíčové, aby učitelé k jeho výuce měli dostatečně kvalitní učební materiál. Cílem této práce je posoudit kvalitu kapitol o buněčné biologii v pěti českých učebnicích přírodopisu pro 6. ročník a určení nejvhodnější učebnice pro výuku buněčné biologie. Konkrétně jsou zkoumaným souborem učebnice nakladatelství Fraus, Nová Škola, Prodos, SPN a Taktik. Obsahová analýza učebnice se zaměřuje na šest hledisek: rozsah učiva, terminologii, obtížnost výkladového textu (měřené metodou podle Hrabí), obsahovou správnost, kognitivní náročnost doprovodných úloh (podle Bloomovy taxonomie) a charakter neverbální složky učebnic. Byly zjištěny rozdíly v didaktickém vybavení i obsahové správnosti jednotlivých učebnic. Ve čtyřech z pěti výkladových textů je možno nalézt neprávné informace (nejméně tři a nejvíce dvanáct nepravdivých tvrzení). Většina doprovodných úloh je zaměřena na nejnižší úrovně Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Neverbální složka průměrně zaobírá téměř jednu třetinu plochy stran, přičemž nejčastějším druhem obrazové složky je nákres. Jako vhodná učebnice, na základě zkoumaných kritérií, vychází učebnice nakladatelství SPN, jako spíše vhodná učebnice nakladatelství Nová škola. Jedna konkrétní učebnice,...
|
|
|
Applications of Machine Learning for Detecting and Counting Objects in Cell Biology
Brázdilová, Květa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hoksza, David (oponent)
Současný biologický výzkum vytváří velké množství dat, která vyžadují automatizaci pro efektivní analýzu. V poslední době vznikají pro mnohé z těchto problémů řešení využívající strojové učení. Tato práce se zaměřuje na aplikace strojového učení pro analýzu obrazu, například detekci buněk v mikroskopickém snímku a jejich klasifikaci dle fenotypu. Po krátkém úvodu do strojového učení obecně bude představeno osm publikovaných metod využívajících strojové učení pro detekci nebo klasifikaci objektů v biologických snímcích. Dále bude uvedeno pět open-sourcových softwarových nástrojů pro obrazovou analýzu v biologii, které využívají některé z metod zmíněných výš. Dále je popsán nový project, jehož cílem je vytvořit konvoluční neuronovou síť na počítání bakteriálních kolonií na agarových plotnách. Na závěr jsou diskutovány výsledky tohoto projektu. Klíčová slova: strojové učení, neuronová síť, rozpoznávání objektů, buněčná biologie, segmentace
|
|
| |
|
|
Biologie buněk - učební portfolio pro vzdělávací obor biologie na gymnáziích
VEJDĚLKOVÁ, Zdeňka
Cílem diplomové práce je vytvoření učebního portfolia pro vzdělávací obsah tematického okruhu biologie buněk. Výukové materiály jsou tematicky zaměřeny na stavbu buněk a jsou určeny pro žáky gymnázií. Portfolium je koncipováno pro samostatnou práci žáků. Může být použito při výkladu nebo jako domácí příprava. Součástí portfolia je opakovací test a aktivizující tematické hry, které slouží k opakování a prohloubení učiva.
|
|
|
Praktická cvičení v učivu Biologie buněk na gymnáziu
MANDRYSZOVÁ, Jana
Tato diplomová práce obsahuje soubor 29 laboratorních úloh zaměřených na buněčnou biologii, které byly vypracovány na základě analýzy učiva o buňce v rámcově vzdělávacím programu pro gymnaziální vzdělávání, dostupných učebnicích biologie a odborné literatuře týkající se tématu. Laboratorní práce podporují aktivní a badatelský přístup k výuce biologie, součástí práce jsou protokoly prací se shrnutím cílů, metodickými poznámkami pro učitele a modelovým řešením.
|
host ::
RSS.